Václavské náměstí oživí Květinový dům


Praha, 15. září 2011: Společnost Flow East, průkopnický investor v obnově historického centra Prahy, má záměr investovat do Václavského náměstí. Majitel nemovitostí na rohu Václavského náměstí a Opletalovy ulice je připraven pokročit ve své vizi revitalizace náměstí po obdržení potřebných souhlasných vyjádřeních.

Společnost Flow East již vlastní tři budovy na Václavském náměstí,“ uvedl James Woolf, zakladatel a předseda představenstva Flow East. „Jedná se o velkolepé náměstí mezinárodních standardů, které na světě jednoznačně nemá srovnání: svou velikostí, historickým významem a samozřejmě díky budovám, které jej lemují – některé již odhaleny v plné kráse, některé v procesu rekonstrukce a jiné na své znovuzrození teprve čekají.

V okruhu architektů a zastánců památek se na téma rekonstrukce této budovy v minulosti rozproudila bouřlivá diskuze. Ovšem jakmile se objevily první informace o tom, co se skutečně stane, názory se změnily. „Podporu jsme zaznamenali u široké veřejnosti a zároveň společnosti projevily silný zájem o rezervaci kancelářských prostor,“ uvedl pan Woolf.


Základní fakta:


• V roce 1994 Flow East koupila budovu na adrese Václavské náměstí 47. V roce 2006 společnost zakoupila pozemek na adrese Opletalova 3.

• V průběhu následných let společnost Flow East provedla detailní historický a architektonický rozbor všech okolních budov a to s důrazem na celistvost Václavského náměstí. Až poté následovalo rozhodnutí k demolici této rohové budovy a výstavbě nové na třech pozemcích.

• Flow East vyhlásila a po více než tři roky vedla architektonické výběrové řízení, které vyhrála společnost Chapman Taylor. Ta zvítězila se svou vizí vytvořit budovu na základě kombinace síly linií Svatovítské katedrály, světla hořící svíce a květiny v rozpuku.

• Po mnoha diskuzích s odborníky v projektu postupně došlo k několika změnám. Na základě návrhů odborníků na architekturu a výstavbu byla revidována výška budovy a celkově snížena její velikost a rozloha.

• Původní budova byla postavena v roce 1880. Od té doby až do roku 1990 však stavba prošla velkým množstvím změn, které poznamenaly její architektonickou hodnotu. Na budovu byla postupně přistavována další patra pro kancelářské účely. Bohužel byla zbourána původní velice cenná věž a v roce 1920 byly odstraněny původní zdobné ornamenty na průčelí fasády z 19. století.

• Investor pro svůj záměr na výstavbu budovy již obdržel některá nezbytná kladná stanoviska. Flow East svou vizi již prezentoval Komisi pro územní rozvoj Městské části Prahy 1 dne 7. září 2011 a chystá se ke slyšení v Senátu.

• Do projektu a jeho stavební realizace investuje společnost Flow East další 1 miliardu Kč.

Společnosti Flow East není vůbec cizí navracet staré a zanedbané budovy zpět k jejich životu, aby mohly plnit původní účel. Důkazem jsou další zcela zrekonstruované projekty z portfolia Flow East. Mezi ně můžeme počítat renovaci fasády hotelu Jalta, kompletní rekonstrukci budovy Fórum na Václavském náměstí č. 19, stejně tak Palác Ericsson, Richterův Dům či budovu U Kapra na Malém náměstí.

Názory, že památková ochrana budov neumožňuje jejich užívání za účelem finančního profitu, jsou podle mě zcela absurdní,“ řekl pan Woolf. „Naším cílem je naopak vytvářet hodnoty a zisk při současném zachování krásy památek a budov, které utrpěly během desetiletí nacistické a komunistické totality. I přes neúspěch našeho původního architektonického návrhu, a tedy snížení budovy o dvě patra, věříme, že se naše stavba stane mezníkem v renesanci Václavského náměstí reprezentující architekturu 21. století.


Květinový dům má nakročeno stát se ikonou města a následovat tak zprvu neoblíbený a dnes respektovaný Tančící dům.
Tato budova bude hodnocena v perspektivě 50 nebo 100 let, kdy lidé ocení, že historie Prahy sahá od jejího založení v 10. století až po 21. století, a že se nezastavila v polovině dvacátého století,“ dodal pan Woolf.

O společnosti Flow East:

Developerská společnost Flow East je na trhu v České republice aktivní od roku 1990, kdy se začala zabývat o dlouhodobé a vysoce nadstandardní projekty. Do portfolia společnosti náleží komerční a rezidenční budovy, luxusní čtyřhvězdičkové hotely a síť maloobchodních prodejen v centru města. Flow East je také partnerem on-line obchodníka PC outlet.
Společnost získala značné zkušenosti při vytváření a rozvíjení obchodních aktivit v unikátním regionu střední a východní Evropy. S minulými úspěchy v soukromém i veřejném sektoru a s dobrou pověstí je společnost Flow East dobře připravena zodpovědně se chopit všech příležitostí na zdejším trhu. Portfolio Flow East v České republice zahrnuje například budovy: Václavské náměstí 19, Hotel Jalta / Václavské náměstí 45, Richtrův Dům / Malé náměstí 11, Palác Ericsson / Karlova 27, Karlova 48 / Malé náměstí 14.


Vyjádření k vývoji ohledně demoličního výměru

 

Praha, 11. června 2014: Jakožto dlouhodobý investor v Praze jsme samozřejmě zklamáni nedostatkem transparentnosti v plánovacím procesu a očividným zneužitím procesu úředníky za účelem projekt zpozdit. Toto je jasný odrazující prvek pro všechny investory v Praze.

V jakékoliv další rozvinuté zemi političtí lídři podnikatele a obchodní aktivity vítají, jmenovitě podporují nové kanceláře, obchody a s tím spojený další obchodní rozvoj a dodatečný finanční zdroj z daně z příjmu. Pokud se procházíte v noci po Václavském náměstí, pak se spíše zdá, že obchod, který je podporován, má podobu drogových dealerů a prostitutek.

Zrušení tohoto povolení způsobuje další časové prodlení. Jsme přesvědčeni, že první žádost o demoliční povolení byla plně v souladu s odpovídající českou legislativou a normami. Nyní čekáme na upřesnění od stavebního úřadu Prahy 1 ohledně dalších požadovaných informací či dokumentace, abychom je mohli poskytnout.

 

Vyjádření k aktuálnímu dění kolem budovy na Václavském náměstí č. p. 47 

 

Praha, 11.červa 2014: Společnost Flow East provedla dnes další kroky ohledně žaloby proti panu Milanu Bryndovi a uhradila soudní poplatky u Obvodního soudu pro Prahu 1, aby tak mohla zahájit soudní žalobu týkající se jeho pokusu zastavit výstavbu Květinového domu na Václavském náměstí č. 47.

James Woolf, předseda představenstva Flow East řekl: „Věříme, že pan Milan Brynda je jen bílý kůň zdiskreditovaného advokáta, který vystupuje nemorálním a zlomyslným způsobem. Rozhodně tak nečiníme lehkovážně, právě naopak. Věříme bohužel, že pan Milan Brynda byl přesvědčen k tomu, aby poškodil naši společnost, a toto dokážeme u soudu. Veřejné záznamy jasně dokazují, že pan Kužvart byl odmítnut jako účastník řízení a zdá se, že využil jeden ze svých kontaktů z dob komunistického režimu jako bílého koně.

 

Vyjádření k rozhodnutí rozkladové komise ministerstva kultury 

James Woolf, předseda představenstva Flow East:

 
Praha, 3. července 2013: „Flow East s potěšením vítá rozhodnutí rozkladové komise Ministerstva kultury ČR, které zastavuje přezkumný proces ve věci rozhodnutí Ministerstva kultury neprohlásit budovu na Václavském náměstí č. 47 za kulturní památku. Toto rozhodnutí je uznáním práva před uspokojením hlasů lobbistických skupin, které se staví proti změnám. Jako developer působící na trhu dvacet let, s prověřenou profesionální pověstí v oblasti developmentu a jako přední zastánce českého dědictví v Praze věříme, že naše architektonické plány pro Květinový dům jsou pro město ty pravé. Nová budova výrazně přispěje k budoucímu oživení Václavského náměstí a zároveň naplní požadavky moderního života. Nabídne výjimečný architektonický design kombinující staré s novým a také stále více potřebné kancelářské prostory kategorie A v Praze 1 spolu s vysoce kvalitními maloobchodními prostory.

Za posledních sedm let vedla společnost Flow East rozsáhlé konzultace se všemi zúčastněnými stranami, včetně místních samosprávných orgánů, architektů, nevládních organizací, komunitou a realitním sektorem jako takovým. Nikdy jsme o vizi našeho záměru nepochybovali a dnes můžeme pokračovat v našich plánech, úzce spolupracovat s dotyčnými orgány a tedy vytvořit novou budovu, která bude reprezentovat kvality 21. století azároveň bude citlivá k okolní architektuře.

Projekt přinese nová pracovní místa a investice v srdci města. Předpokládáme, že po otevření budovy v ní bude denně pracovat více než 1500 lidí, kteří budou zároveň přispívat k ožívení centra Prahy. Budeme brát v úvahu potřeby místní komunity a zahrneme je do našich plánů.

Města se musí vyvíjet a my věříme, že reprezentujeme ty správné hodnoty, které nám umožní vystavět projekt reprezentující dnešní dobu . Jsme velmi hrdí, že Flow East nyní bude moci významně přispět k budoucnosti města a postavit budovu, která bude obdivována i budoucími generacemi.

 

Transparentní přístup: Flow East pořádá den otevřených dveří pro budovu na Václavském náměstí č. p. 47 

 

Praha, 19. dubna 2013: Společnost Flow East dnes v rámci Dne otevřených dveří v hotelu Jalta představuje své plány na výstavbu Květinového domu na Václavském náměstí č. p. 47, navrženého architekty z Chapman Taylor. Společnost pozvala rezidenty Prahy na výstavu zobrazující historii tohoto místa, příběh jeho úpadku a inspiraci k rozhodnutí Flow East investovat do renovace této lokality a architektonických návrhů, které dají Václavskému náměstí novou, ikonickou budovu, jež je navržena v souladu se sousedícími budovami z 19. a 20. století.

 
James Woolf, předseda představenstva Flow East,

vysvětluje: „Mnoho podivných myšlenek a dezinformací obklopuje naše plány na výstavbu Květinového domu – zejména falešný dojem, že stávající budovu je nutné zachovat. To je omyl, a proto jsme se rozhodli uspořádat Den otevřených dveří, abychom zájemcům ukázali jasná a nezkreslená fakta o tomto místě a jak naše nová budova nejen odstraní trn v oku, ale také přispěje k výraznému oživění horní části náměstí.“

Transparentnost je tématem tohoto dne. Návštěvníci mají možnost si prohlédnout čtyři různé výstavní zóny, které vypráví příběh budovy č. p. 47 od historie až po současnost. Mají rovněž příležitost se seznámit s vizualizacemi architektů, které ilustrují jedinečnou kombinaci kovu a skla vytvářející vířící fasádu, která dala celému projektu jméno. Hosté také mohou diskutovat se zástupci Flow East a Chapman Taylor o projektu a jeho designu a mají vůbec poprvé možnost vidět ukázky skleněných plastik Zdeňka Lhotského.
 
Plastiky a designové prvky Zdeňka Lhotského
 
Zdeněk Lhotský, držitel ocenění za design spolkového státu Bavorsko, je jedním ze světově nejznámějších umělců pracujících se sklem. Společnost Flow East pověřila Zdeňka Lhotského, aby přidal své vlastní kouzlo Květinovému domu vytvořením originální skleněné plastiky v interiéru a podílel se na organickém konceptu prosklené budovy.

Podle Jamese Woolfa ze společnosti Flow East, Lhotského artefakty budou klenotem Květinového domu. „Nemohli jsme být více hrdí, když Zdeněk Lhotský přijal naše pozvání spolupracovat s námi na tom, abychom vytvořili projekt, který si oblíbí celá Praha. Neexistuje nikdo jako on: to, co dělá se sklem je jednoduše zázrak. Inspirací Květinového domu je světlo, jež je charakteristické pro transparentnost, odlesk, otevřenost a přírodu. Interpretace pana Lhotského dává naši vizi do nové dimenze. Jsme velmi nadšeni jeho přínosem a myslíme si, že Praha bude tleskat výsledku této spolupráce.“

Květinový dům – základní kámen k obnově a očištění Václavského náměstí
 
James Woolf je známý jako zakladatel Sdružení Nového Města pražského (SNMP) – veřejně prospěšné organizace se snahou zbavit Václavské náměstí problémových osob, které degradují jeho pozici jako srdce české metropole. Woolf věří, že prostředí ovlivňuje veřejnou toleranci trestné činnosti: „Nacházejí-li se na nejdůležitějším veřejném prostoru v Praze zaostalé a chátrající budovy, jako je naše budova v Opletalově ulici, není divu, že přitahuje nežádoucí osoby. New Yorský starosta Koch měl pravdu: rozbitá okna zvou zločin. Pevně věřím, že Václavské náměstí si zaslouží něco lepšího a stejně tak i Pražané. Květinový dům vyšle jasný signál těmto lidem: nejste zde již více vítáni.“
Část výstavy na Dni otevřených dveří dne 19. dubna představuje SNMP a jeho ambice s Václavským náměstím: žádní pouliční prodejci, žádné drogy či ilegální směna peněz, žádní kapsáři, žádná prostituce, žádní podvodníci. Namísto toho čisté a krásné náměstí, které představuje Prahu 17 milionům návštěvníků ročně tak, jak Praha a její obyvatelé chtějí být sami viděni vnějším světem a jací skutečně jsou.
 

Nová umělecká fasáda ze skla ozdobí Václavské náměstí 

Praha, 26. března 2013


Kontext 

Příležitost navrhnout novou budovu na Václavském náměstí je velmi vzácná a vyžaduje proto řešení té nejvyšší kvality jak v oblasti architektury, tak ve výstavbě. Nemůžeme kopírovat minulost, ale musíme využívat nejmodernější dostupné technologie a zároveň dohlédnout na to, aby nová budova respektovala historické kontinuum náměstí a brala ohled na jeho velice specifický městský kontext. Návrh musí také naplnit požadavky klienta na funkčnost, komerční využití a prestiž a musí vycházet z atmosféry současné doby. 
Budovy z 18. a 19. století byly z velké části stavěny tradičním způsobem, který se od období středověku pozměnil jen nepatrně. Nosné zdivo tvořilo sérii oddělených prostor a do vnějších a vnitřních částí byly přidávány dekorativní kameny, omítka, kov nebo dřevěné elementy, aby tak vytvořily umělecký povrch. Otevírání oken a celkové rozdělení budov bylo omezené konstrukčním řešením nosné fasády. Povrch byl často ozdoben sochami, nástěnnými malbami, zejména v prestižních lokalitách. Byla tak vyjadřována funkce budov, bohatství a individualita vlastníka a dovednosti architekta.

Vývoj 

V pozdním období 19. století a začátkem 20. století zaznamenáváme posun ve způsobu, jak jsou budovy stavěny a využívány. Chicagská škola začala navrhovat budovy se železnými a ocelovými konstrukcemi, což společně s vynálezem výtahů způsobilo kompletní reorganizaci prostor a jejich hierarchii. Moderní hnutí, známé pod názvem „mezinárodní styl“, vedlo k vytvoření jednoduchých struktur využívající ocel, beton a sklo za účelem dosáhnout maximální flexibility prostor a svobody pro utváření fasády, která byla dříve výrazně strukturálně omezena. Postupně docházelo k ubývání nosné funkce fasády a ta začala plnit roli „pokožky“, která modifikuje prostup světla, soukromí, výhledy ven a dovnitř, větrání a ochranu proti teplu a chladu. 
Analogie „pokožky“ reflektuje sofistikované role, které se odehrávají v rámci tloušťky fasády budovy. Fasáda je plně propojena s vnitřními „orgány“ budovy nebo spíše s celým prostředím a jejím technickým zařízením. Na fasádu můžeme nahlížet jako na povrch, ale ve skutečnosti se jedná o plně integrovanou část celého mechanismu budovy. Fasáda je nejrozsáhlejší a nejdražší část technických a environmentálních systémů budovy. 
Návrh „Květinového domu“ byl připraven tak, aby maximálně využil nárožní polohy na jednom z nejznámějších bulvárů v Evropě. Architektonické vyjádření reprezentuje vývoj principů architektury, jež byly úspěšně využity u významných budov, jako je Palác Astra (Lindt), Baťa, Palác Stýblo a nedávno také u Paláce Euro. Tyto budovy, jejichž tradice vychází z mezinárodního stylu (v České republice funkcionalismu), využívají rozsáhlé prosklené části, jež redukují pevné povrchy a umožňují tak optimální průchodnost denního světla a maximální vizuální propojení mezi interiérem a exteriérem. Díky úpravám neprůhlednosti a výše uvedených povrchů a zároveň využitím externích a interních zařízení pro zastínění může „pokožka“ budovy pozměňovat vnitřní prostředí i pohled zvenčí. Tento interaktivní aspekt designu fasády je zásadní součást environmentálního kontrolního systému budovy.

 

Inovace

Plánovanou budovu na Václavském náměstí vnímáme jako příležitost pro propojení nejmodernější technologie s elegancí a řemeslnou dovedností. Budova je také impulzem pro revitalizaci a obnovu horní části tohoto významného náměstí. 
Rohová dispozice budovy představuje pro architekty neobvyklé výzvy a klade na ně přísné požadavky v oblasti městského plánování. Cílem společnosti Flow East nebylo přilákat pozornost, ale představit kvalitní protiváhu k okolní městské zástavbě. Z toho důvodu pokračuje „Květinový dům“ v modernistické tradici, využívající kombinaci skla a architektonicky ztvárněných kovových prvků, které kolemjdoucím nabídnou zajímavé pohledy na vnějšek budovy, skrz který je vidět, ale který zároveň odráží jejich obraz – vše se mění při každém jejich kroku. Tímto provedením chceme upoutat všechny ty, kteří v budově budou pracovat či jí navštíví a zároveň i kolemjdoucí, jež budovu zachytí letmým pohledem či se u ní zastaví. 
Fasáda „Květinového domu“ má podobu trojdimenzionální kuželovité křivky, jež propojuje vertikální křivky Hotelu Jalta a také vertikální fasádu na budově ČTK v Opletalově ulici. Tento tvar se skládá z dvou systémů. Jedná se o tzv. „Štramberskou trúbu“, jež využívá komplexní geometrii na střeše věže Štramberského hradu, spojenou s čtvrtinovým segmentem elipsovitého povrchu. Abychom podpořili tento jedinečný tvar, použijeme inovativní 3D fasádní systém, který byl v Evropě použit prozatím jen jednou. Povrch bude tvořen kombinací ohýbaného skla a fasetových panelů, kde každá část bude zcela jedinečná. 
Budova se bude neustále přizpůsobovat dennímu světlu a okolním podmínkám, což bude proměňovat její podobu z vnějšku a bude zároveň vytvářet pohodlné a příjemné pracovní prostředí pro lidi pracující v jejích prostorách. 
Umění v architektuře
Moderní hnutí odbouralo dekoraci jako nadbytečnou a upřednostnilo funkčnost budovy. Názory architektů i klientů se v této věci mění, nyní jsou důležitými funkcemi budovy identita a individualita. Rovněž si uvědomují, že reakce na umělecké a kulturní podněty jsou v našem každodenním životě přítomny a vnitřně jej obohacují. 
Fasáda „Květinového domu“ integruje vertikální prvky, které organicky vyrůstají z přízemní úrovně a šplhají do výše, aby tak vytvořily linii virtuální římsy odpovídající liniím okolních budov. 
V souladu s tradicí dalších významných budov na Václavském náměstí zakomponuje budova „Květinového domu“ umělecké elementy do fasády a klíčových vnitřních prostor. Spolupráce bude probíhat s českým uznávaným designérem Zdeňekm Lhotským, který je proslulým zastáncem inovativních aplikací skla. Jako plastiky budou také součástí interiérů budovy. 
Lhotský studoval na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové pod vedením profesora Stanislava Libenského a stal se jedním z nejuznávanějších evropských specialistů v nápaditém používání skla, a to jak samostatně, tak v kombinaci s jinými materiály. Jeho práce je možné vidět v mnoha galeriích a sbírkách, včetně Ministerstva kultury ČR a Uměleckoprůmyslového muzea. V roce 1997 získal Státní cenu Bavorska za design.


Odpověď na dnešní rozhodnutí ministerstva kultury 

Prohlášení Jamese Woolfa, předsedy představenstva Flow East:

5. prosince 2012Ministerstvo kultury nejdříve začátkem tohoto roku prohlásilo, že nebude posuzovat, zda je budova na Václavském náměstí 47 kulturní památkou. Pak toto rozhodnutí zvrátilo a na začátku dubna 2012 zahájilo řízení o prohlášení domu za kulturní památku, které trvalo 5 měsíců, a v září 2012 shledalo, že uvedená budova zcela evidentně není kulturní památkou. Pět týdnů po tomto rozhodnutí ministryně sama oznámila svůj záměr přezkoumat rozhodnutí vlastního ministerstva a nyní v prosinci 2012 oficiálně zahájila přezkumný proces. Tato dlouhotrvající nejistota je nepřijatelná pro podnikání
v jakémkoliv oboru. Člověk se musí ptát, jestli se nejedná o zneužívání pravomocí.

K dnešnímu dni společnost Flow East v České republice investovala částku přesahující 10 miliard korun (500 milionů eur). Vytvořila a podporovala tisíce pracovních míst a obnovila řadu významných pražských budov jako je Richtrův dům a Václavské náměstí 19. Jsme velice hrdí na naše bohaté kulturní dědictví 
v Praze a na to, že jsme měli možnost přispět k obnově postkomunistické Prahy. Od roku 1990 jsme se
s neposkvrněnou pověstí aktivně podíleli na rozvoji místní ekonomiky.

I v dnešních ekonomických podmínkách se společnost Flow East pokoušela opět přinést významnou investici a pracovní místa do země zasažené recesí. Většině je zřejmé, že naše nejlepší úmysly byly odmítnuty jen kvůli menšině nezvolených a neodpovědných extrémistů, kteří chtějí zachovat Prahu
v dobách temna. Jednání ministerstva z nedávné doby můžeme popsat jako velice neobvyklé. 

Udělali jsme všechno proto, abychom prezentovali naše plány, spolupracovali s našimi partnery 
a veřejností, informovali klíčové zúčastněné strany o naší vizi a vždy jsme plnili naše povinnosti. Česká republika nikdy nebyla zemí, kde byli pokrok a změna ignorovány a odmítány, a proto doufáme, že se to nestane ani v tomto případě.

V České republice jsou překážky spojené s územním plánováním a získáváním potřebných povolení již tak velmi obtížné a časově náročné. Situace se ještě zhoršuje současným aktivním vstupováním ministerstva kultury do tohoto procesu, kdy se tato instituce rozhodla umístit Damoklův meč nad každou budovu v zemi. Věříme, že vláda by měla naslouchat zájmovým skupinám objektivně a zvážit všechna stanoviska. Věříme, že rozhodnutí musí být učiněna v souladu s právem, nikoliv pro uklidnění menšinové skupiny.

Osobní poznámka – vrátil jsem se do Prahy (země mojí matky) s nadějí a vírou, že mohu udělat zásadní změny pro lepší společnost a pomoct s oživením města, které se stále zotavuje z traumat 20. století. Dnes bych bohužel zahraničním investorům poradil jednoduše, investuje jinam. Stačí se podívat za hranice na země jako například Srbsko a Maďarsko, co se stane, když se zahraniční investice zastaví. 
Mé sny o městě, na kterém mi velmi záleží, se tímto mění na nejhorší noční můru."

příběhu architektonického vývoje Václavského náměstí se začíná psát nová kapitola 

15. března 2012


Navrhněte něco nezapomenutelného. Nehleďte na náklady. Chci budovu, která bude respektovat své okolí a zároveň přispěje k vzhledu náměstí.

Pro Ing. Arch. Jana Pokorného z architektonického studia Chapman Taylor bylo toto stručné zadání od Jamese Woolfa z Flow East příležitostí, která přichází jen jednou za život. Pokorný důkladně studoval historický vývoj zástavby Václavského náměstí a získané informace se snažil zohlednit v architektonickém návrhu budovy.
Václavské náměstí je unikátním prostorem. Nabízí nám přehlídku všech důležitých architektonických stylů napříč několika staletími. Jen za poslední století zde nalezneme celé řady architektonických stylů. Procházet se Václavským náměstím znamená shlédnout pražskou historii, která je vepsaná do budov kolem vás.


James Woolf, občan Velké Británie s českými kořeny se snažil získat pozemek na rohu Opletalovy ulice a Václavského náměstí téměř 20 let. Měl jasnou vizi: stavbu 21. století, za použití těch nejmodernějších stavebních technologií, nejlepších materiálů a toho nejlepšího architektonického talentu, které by na Václavském náměstí vytvořily novou architektonickou dimenzi.


Tato nárožní budova má dvě poslání,“ říká James Woolf. „Měla by být vhodným doplňkem k ikonickým stavbám, které ji obklopují a zároveň by měla představovat vhodnou vstupní bránu pro důstojné místo, kterým se jednou Opletalova ulice stane.


Světlo a sklo

Architekt i investor měli společný cíl, a to vytvořit budovu, která bude k lidem přátelská. „Požadavky na kancelářské prostory se v průběhu času dramaticky změnily,“ řekl Pokorný. „Maximální flexibilitu dispozic prostoru v budově a komfort pro uživatele jsme zvažovali od samého počátku. Velmi důležitá pro nás byla otázka, jak vytvořit kvalitní a příjemné prostředí pro více jak1 000 pracovníků.


James Woolf: „Stejně důležité pro nás zároveň je poskytnout kolemjdoucím příjemný vizuální zážitek. Stěna z betonu je skličující. Naše budova by měla povzbudit každého, kdo bude Václavským náměstím procházet. Klíčovou myšlenkou bylo, jak zařídit aby se světlo dostalo do budovy a současně kontrolovat, jak odchází ven. Věděli jsme, že to bude výzva, ale také jsme věděli, že v jiných městech se s touto a dalšími výzvami jiné budovy vyrovnaly obdivuhodným a nápaditým způsobem.


Předtím než Květinový dům získal svou nynější podobu, prověřoval Jan Pokorný jiné varianty řešení. Na exponované části objektu do Václavského náměstí a Opletalovy ulice je navržen unikátní fasádní systém. Objekt je tvořen zakřivenou fasádou s organickými prvky, která obepíná nároží na Václavském náměstí. Po budově volně šplhají bronzové „stuhy“ připomínající rostlinné motivy. Návrh počítá s venkovním osvětlením, který podtrhne celkový výraz budovy, která bude evokovat květ rostliny či plamen svíčky. Tyto prvky do budovy vnášejí ojedinělý a zajímavý efekt. 


Dobrý soused

Václavské náměstí je opravdu specifické,“ říká James Woolf. „Zaslouží si proto lepší osud. Nesmí být dovoleno, aby bylo i nadále oblíbeným místem pro zloděje a pobudy. Naše budova je navržena tak, aby do srdce Prahy 1 přivedla prvotřídní zaměstnavatele a personál. Chceme náměstí oživit tak, aby se stalo atraktivnějším místem v srdci metropole.


Ing. Arch. Pokorný souhlasí. „Prostor Václavské náměstí se neustále vyvíjí od svého vzniku, kdy bylo nazýváno Koňským trhem. V průběhu doby byly budovy postupně nahrazovány novými, které lépe vyhovovaly novým požadavkům. Vývoj výškové hladiny Václavského náměstí byl velice živelný, stejně jako jeho slohové složení. V době, kdy Bohumír Kozák navrhoval přestavbu objektu VN47, platilo pro nové objekty na Václavském náměstí regulace, že každý objekt měl mít výškový akcent. Z tohoto důvodu měl architekt Kozák potíže při prosazení nového návrhu, při kterém došlo k „zastavení“ nárožní věže do nové hmoty domu. Lucerna také nahradila historické stavby a zahradu ve vnitrobloku, ale nikdo nemůže popřít její přínos pro život jak pražských občanů tak i rozmanitost náměstí.


Při realizaci návrhu budovy, která bude vzhledem atraktivní a zároveň praktická a šetrná k životnímu prostředí, použil projekční tým z Champan Taylor nejmodernější technická zařízení za účelem dosažení maximální efektivnosti a minimální ekologické zátěže objektu. Výhodou při navrhování tohoto objektu byl i cíl investora nerealizovat standardní objekt, ale výjimečnou budovu. „Značná část kancelářských budov v Praze má veškeré své technologie umístěné na střechách budov,“ poznamenal Pokorný.


V případě nově navrhovaného objektu jsou tato zařízení umístěna uvnitř objektu s ohledem na lokalitu v historickém jádru města. Střešní rovina naší budovy tak zůstane volná a čistá.


Pohled do minulosti a pohled vpřed


Je to skutečně významná lokalita,“ říká James Woolf ze společnosti Flow East. „Dolní polovina Václavského náměstí se pyšní mnoha budovami skutečné architektonické hodnoty. Horní ale již tolik ne, proč je tomu tak? Nemyslíme si, že je tento rozpor přijatelný. Náš Květinový dům nastaví, alespoň v to doufáme, nový trend obnovy skutečné architektonické kvality v horní polovině náměstí.


Architekt Pokorný: „Podrobně jsme studovali vývoj prostoru Václavského náměstí a objektu na něm. Co se změnilo, kdy a proč? Historické budovy byly nahrazeny novými převážně z komerčních důvodů. O to více si vážíme investora, který chce realizovat nadstandardní a zajímavý objekt, jež zároveň zapadne do přilehlého okolí. Květinový dům bude znamením kvality a oživením prostoru Václavského náměstí.


Woolf: „Václav Havel měl motto: měnit s pečlivostí a ohleduplností. Myslím si, že toto je mottem i společnosti Flow East. Díky studiu Chapman Taylor a Janu Pokornému věřím, že máme návrh, který dá nejen Václavskému náměstí, ale celé Praze cenný architektonický příspěvek, který udělá radost nejen lidem pracujícím v budově, ale i kolemjdoucím či lidem, kteří dům zběžně spatří při projížďce z vyhlídkového autobusu.

Pro více informací kontaktuje prosím: 
Veronika Hanzlíková, e-mail: veronika.hanzlikova@bestcg.com, mobil: +420 724 526 770